Richard Dawson

Richard Dawson je v každém ohledu originál. Jeho tvorba je hluboce zakořeněná v britském folku, sám ovšem výstižně poznamenává, že jeho přístup k žánru se podobá Beefheartovu nakládání s blues: láskyplně jej zkroutit, polámat a vynutit netušené souvislosti. Přitom je Dawson pořád písničkář, jen jsou jeho písničky plné odmlk, úkroků a zákrutů. V jádru je výstřední práce s hlasem, který jako by se nesl časem z yorkshirských vrchů kolem roku 1500. Dawsonův specifický mečivý přednes dokáže být šaškovský i dojemný, koneckonců jako jeho texty, které jsou porůznu hravé i temné a často pracují s poetikou doslovné popisnosti. Přes nekonvenční projev a uměleckou nekompromisnost nicméně jeho tvorba zůstává přístupná celkem širokému publiku, což dokazuje i fakt, že už někdy od desky Nothing Important (2014) se řadí mezi nejvíce ceněné hudebníky v ostrovních médiích od Wire po The Guardian, ať už patřila chvála kvazistředověkým baladám z alba Peasant (2017) nebo pochmurnému popu 2020. To, že jeho vystoupení mimo Velkou Británii jsou velkou vzácností, dává o důvod víc se na jeho českou premiéru těšit.